Editor rozhraníEditor rozhraní
1. Přehled1. Přehled
Editor rozhraní řídí elektronické transportní jevy, ke kterým dochází na hranicích materiálů. Rozhraní jsou automaticky uvedena pro každou dvojici sousedních vrstev v struktuře zařízení. Ve výchozím nastavení se nosiče náboje mohou rozptylovat a difundovat přes rozhraní v závislosti na gradientu vodivého nebo valenčního pásu: nosiče, které se pohybují směrem k vyšší energetické hladině, narazí na bariéry a jejich průchod je obtížnější, zatímco nosiče, které se pohybují směrem k nižší energetické hladině, je snadné. Editor rozhraní rozšiřuje tento základní model rozptylu a difuze o další transportní mechanismy, které mohou například usnadnit jinak obtížné přechody směrem k vyšší energetické hladině. Editor otevřete kliknutím na ikonu Rozhraní (červené, zelené a modré pruhy) v panelu nástrojů Elektrické vlastnosti.Editor rozhraní řídí elektronické transportní jevy, ke kterým dochází na hranicích materiálů. Rozhraní jsou automaticky uvedena pro každou dvojici sousedních vrstev v struktuře zařízení. Ve výchozím nastavení se nosiče náboje mohou rozptylovat a difundovat přes rozhraní v závislosti na gradientu vodivého nebo valenčního pásu: nosiče, které se pohybují směrem k vyšší energetické hladině, narazí na bariéry a jejich průchod je obtížnější, zatímco nosiče, které se pohybují směrem k nižší energetické hladině, je snadné. Editor rozhraní rozšiřuje tento základní model rozptylu a difuze o další transportní mechanismy, které mohou například usnadnit jinak obtížné přechody směrem k vyšší energetické hladině. Editor otevřete kliknutím na ikonu Rozhraní (červené, zelené a modré pruhy) v panelu nástrojů Elektrické vlastnosti.
2. Přímé ražení tunelu2. Přímé ražení tunelu
Přímé tunelovací mechanismy umožňují elektronům a děrám tunelovat skrz energetické bariéry na rozhraních polovodičů. Tunelový proud se vypočítá pomocí zjednodušeného vzorce:Přímé tunelovací mechanismy umožňují elektronům a děrám tunelovat skrz energetické bariéry na rozhraních polovodičů. Tunelový proud se vypočítá pomocí zjednodušeného vzorce:
\[ J = A(n-n^{eq})V\exp\left(-B\sqrt{\phi}\right), \]kde \(A\) a \(B\) jsou nastavovací parametry, \(\phi\) je výška bariéry na rozhraní a \(V\) je aplikované napětí. Pro elektrony a díry jsou k dispozici samostatné spínací obvody a koeficienty, což umožňuje nezávisle řídit jejich tunelové proudy.kde \(A\) a \(B\) jsou nastavovací parametry, \(\phi\) je výška bariéry na rozhraní a \(V\) je aplikované napětí. Pro elektrony a díry jsou k dispozici samostatné spínací obvody a koeficienty, což umožňuje nezávisle řídit jejich tunelové proudy.
3. Organické tunelování3. Organické tunelování
Organický tunelovací model poskytuje další mechanismus pro přenos nosičů náboje přes rozhraní organických polovodičů. Popisuje transport, který probíhá skokovým způsobem nebo je usnadněn rozhraním, a to prostřednictvím fenomenologického proudu, který je úměrný rozdílu koncentrací nosičů náboje ve srovnání s rovnovážným stavem. Pro elektrony a díry jsou proudy následující:Organický tunelovací model poskytuje další mechanismus pro přenos nosičů náboje přes rozhraní organických polovodičů. Popisuje transport, který probíhá skokovým způsobem nebo je usnadněn rozhraním, a to prostřednictvím fenomenologického proudu, který je úměrný rozdílu koncentrací nosičů náboje ve srovnání s rovnovážným stavem. Pro elektrony a díry jsou proudy následující:
\[ J_n = -qT_e\left[(n_1-n_1^{eq})-(n_0-n_0^{eq})\right], \] \[ J_p = qT_h\left[(p_1-p_1^{eq})-(p_0-p_0^{eq})\right]. \]Zde představují \(T_e\) a \(T_h\) koeficienty přenosu elektronů a děr, v uvedeném pořadí. Členy popisující rovnovážný stav zajišťují, že dodatečný transportní proud v termodynamické rovnováze vymizí.Zde představují \(T_e\) a \(T_h\) koeficienty přenosu elektronů a děr, v uvedeném pořadí. Členy popisující rovnovážný stav zajišťují, že dodatečný transportní proud v termodynamické rovnováze vymizí.
Jak je znázorněno v ??, sekce „Organické tunelování“ v rozhraní editoru poskytuje následující ovládací prvky:Jak je znázorněno v ??, sekce „Organické tunelování“ v rozhraní editoru poskytuje následující ovládací prvky:
- Elektronový tunelový jev (organický) – umožňuje další mechanismus přenosu elektronů. Související pole T určuje hodnotu \(T_e\) v jednotkách m3/s.Elektronový tunelový jev (organický) – umožňuje další mechanismus přenosu elektronů. Související pole T určuje hodnotu \(T_e\) v jednotkách m3/s.
- Tvorba kanálků (organická) – umožňuje další mechanismus pro přenos náboje. Související pole T udává hodnotu \(T_h\) v m3 s-1.Tvorba kanálků (organická) – umožňuje další mechanismus pro přenos náboje. Související pole T udává hodnotu \(T_h\) v m3 s-1.
Elektronový a dírový mechanismus lze aktivovat nezávisle na sobě, což umožňuje samostatně řídit jejich dodatečné povrchové proudy, a to odděleně od běžného transportu založeného na driftu a difuzi.Elektronový a dírový mechanismus lze aktivovat nezávisle na sobě, což umožňuje samostatně řídit jejich dodatečné povrchové proudy, a to odděleně od běžného transportu založeného na driftu a difuzi.
4. Doping rozhraní4. Doping rozhraní
Řízení dopování rozhraní umožňuje zavést dodatečný náboj na rozhraní polovodiče. Lze nezávisle určit hustotu dopování na levé (LHS) a pravé (RHS) straně materiálové hranice.Řízení dopování rozhraní umožňuje zavést dodatečný náboj na rozhraní polovodiče. Lze nezávisle určit hustotu dopování na levé (LHS) a pravé (RHS) straně materiálové hranice.
Dodatečný náboj mění lokální hustotu náboje v Poissonově rovnici:Dodatečný náboj mění lokální hustotu náboje v Poissonově rovnici:
\[ \nabla\cdot(\varepsilon\nabla\phi)=-\rho, \]kde \(\rho\) zahrnuje příspěvek způsobený dotováním rozhraní. Dodatečný náboj mění lokální elektrostatický potenciál, a tím i zakřivení energetických pásem v blízkosti hranice materiálu.kde \(\rho\) zahrnuje příspěvek způsobený dotováním rozhraní. Dodatečný náboj mění lokální elektrostatický potenciál, a tím i zakřivení energetických pásem v blízkosti hranice materiálu.
Kladné a záporné hodnoty dopingu lze použít k znázornění různých rozložení povrchového náboje. Aplikace opačných nábojů na obě strany rozhraní může také přibližně simulovat povrchový dipól. To je užitečné pro modelování nabitých defektů, povrchových dipólů a elektrostatických modifikací procesu injekce a extrakce nosičů náboje.Kladné a záporné hodnoty dopingu lze použít k znázornění různých rozložení povrchového náboje. Aplikace opačných nábojů na obě strany rozhraní může také přibližně simulovat povrchový dipól. To je užitečné pro modelování nabitých defektů, povrchových dipólů a elektrostatických modifikací procesu injekce a extrakce nosičů náboje.
Jak je znázorněno v ??, sekce „Doping“ v editoru rozhraní nabízí následující ovládací prvky:Jak je znázorněno v ??, sekce „Doping“ v editoru rozhraní nabízí následující ovládací prvky:
- Dopování rozhraní LHS – umožňuje provést dodatečné dopování na levé straně rozhraní. Pole Dopování LHS určuje koncentraci v m-3.Dopování rozhraní LHS – umožňuje provést dodatečné dopování na levé straně rozhraní. Pole Dopování LHS určuje koncentraci v m-3.
- Dopování rozhraní RHS – umožňuje provést dodatečné dopování na pravé straně rozhraní. Pole Dopování RHS určuje koncentraci v m-3.Dopování rozhraní RHS – umožňuje provést dodatečné dopování na pravé straně rozhraní. Pole Dopování RHS určuje koncentraci v m-3.
Obě strany lze konfigurovat nezávisle na sobě, což umožňuje zobrazit asymetrické rozložení povrchového náboje. Stanovená koncentrace dopantu se aplikuje na body v síti, které se nacházejí bezprostředně u okraje materiálu.Obě strany lze konfigurovat nezávisle na sobě, což umožňuje zobrazit asymetrické rozložení povrchového náboje. Stanovená koncentrace dopantu se aplikuje na body v síti, které se nacházejí bezprostředně u okraje materiálu.
5. Povrchové defekty v rozhraní SRH5. Povrchové defekty v rozhraní SRH
OghmaNano zahrnuje rekombinaci podle modelu Shockley–Read–Hall (SRH), která probíhá prostřednictvím rekombinačních center nacházejících se na rozhraních materiálů. Hustota těchto rozhraní je udávána jako plošná hustota \(N_t\) v jednotkách m-2.OghmaNano zahrnuje rekombinaci podle modelu Shockley–Read–Hall (SRH), která probíhá prostřednictvím rekombinačních center nacházejících se na rozhraních materiálů. Hustota těchto rozhraní je udávána jako plošná hustota \(N_t\) v jednotkách m-2.
Míra rekombinace se vypočítává pomocí standardního vzorce SRH:Míra rekombinace se vypočítává pomocí standardního vzorce SRH:
\[ R_{\mathrm{SRH}} = \frac{np-n_{\mathrm{eq}}p_{\mathrm{eq}}} {\tau_p(n+n_1)+\tau_n(p+p_1)}, \]kde \(n\) a \(p\) představují lokální koncentrace elektronů a děr, \(n_{\mathrm{eq}}\) a \(p_{\mathrm{eq}}\) odpovídající rovnovážné koncentrace a \(n_1\) a \(p_1\) popisují energetickou polohu pasti.kde \(n\) a \(p\) představují lokální koncentrace elektronů a děr, \(n_{\mathrm{eq}}\) a \(p_{\mathrm{eq}}\) odpovídající rovnovážné koncentrace a \(n_1\) a \(p_1\) popisují energetickou polohu pasti.
Doba života elektronů a děr je následující:Doba života elektronů a děr je následující:
\[ \tau_n = \frac{1}{\sigma_n v_{\mathrm{th},n} N_t}, \qquad \tau_p = \frac{1}{\sigma_p v_{\mathrm{th},p} N_t}, \]kde \(\sigma_n\) a \(\sigma_p\) představují účinné průřezy pro zachycení elektronů a děr a \(v_{\mathrm{th},n}\) a \(v_{\mathrm{th},p}\) představují odpovídající tepelné rychlosti.kde \(\sigma_n\) a \(\sigma_p\) představují účinné průřezy pro zachycení elektronů a děr a \(v_{\mathrm{th},n}\) a \(v_{\mathrm{th},p}\) představují odpovídající tepelné rychlosti.
Hustota povrchových defektů je rovnoměrně rozložena v obou bodech mřížky, které sousedí s hranicí materiálu. Pro levostranné a pravostranné rozestupy mřížky \(\Delta x_L\) a \(\Delta x_R\) jsou odpovídající lokální hodnoty hustoty defektů následující:Hustota povrchových defektů je rovnoměrně rozložena v obou bodech mřížky, které sousedí s hranicí materiálu. Pro levostranné a pravostranné rozestupy mřížky \(\Delta x_L\) a \(\Delta x_R\) jsou odpovídající lokální hodnoty hustoty defektů následující:
\[ N_{t,L} = \frac{N_{t,\mathrm{interface}}}{2\Delta x_L}, \qquad N_{t,R} = \frac{N_{t,\mathrm{interface}}}{2\Delta x_R}. \]Výsledkem je:Výsledkem je:
\[ N_{t,L}\Delta x_L + N_{t,R}\Delta x_R = N_{t,\mathrm{interface}}. \]Míra rekombinace SRH se vyhodnocuje na obou stranách rozhraní pomocí lokálních koncentrací nosičů náboje a parametrů materiálu.Míra rekombinace SRH se vyhodnocuje na obou stranách rozhraní pomocí lokálních koncentrací nosičů náboje a parametrů materiálu.
Energie pasti je definována vzhledem ke středu lokální energetické mezery:Energie pasti je definována vzhledem ke středu lokální energetické mezery:
\[ E_t = \frac{E_g}{2} + \Delta E_t, \]kde \(\Delta E_t\) je hodnota zadaná do pole Et (vzhledem k Eg/2). Pomocné koncentrace nosičů SRH jsou:kde \(\Delta E_t\) je hodnota zadaná do pole Et (vzhledem k Eg/2). Pomocné koncentrace nosičů SRH jsou:
\[ n_1 = n_i \exp\left( \frac{q(E_t-E_g/2)}{k_B T} \right), \qquad p_1 = n_i \exp\left( \frac{q(E_g/2-E_t)}{k_B T} \right). \]Parametry v části rozhraní editoru, která se týká rovnovážných pastí SRH, jsou následující:Parametry v části rozhraní editoru, která se týká rovnovážných pastí SRH, jsou následující:
- Funkce detekce rozhraní SRH je aktivována – umožňuje nebo zakazuje proces rekombinace na rozhraní SRH.Funkce detekce rozhraní SRH je aktivována – umožňuje nebo zakazuje proces rekombinace na rozhraní SRH.
- Et (vzhledem k Eg/2) – energie pasti vzhledem ke středu lokální zakázané zóny, v elektronvoltech (eV). Hodnota 0 umisťuje past do středu zakázané zóny.Et (vzhledem k Eg/2) – energie pasti vzhledem ke středu lokální zakázané zóny, v elektronvoltech (eV). Hodnota 0 umisťuje past do středu zakázané zóny.
- Nt – celková hustota povrchových defektů v jednotkách m⁻².Nt – celková hustota povrchových defektů v jednotkách m⁻².
- σn – účinný průřez pro zachycení elektronu v jednotkách m².σn – účinný průřez pro zachycení elektronu v jednotkách m².
- σp – účinný průřez pro zachycení díry, v m².σp – účinný průřez pro zachycení díry, v m².
Povrchová rekombinace SRH se používá k modelování rekombinace usnadněné defekty na hranicích materiálů, včetně rozhraní mezi polovodičem a transportní vrstvou v solárních článcích, LED diodách a dalších vícevrstvých zařízeních. Je zvláště užitečná při studiu pasivace rozhraní, kde změny v hustotě povrchových defektů nebo v účinném průřezu zachycování ovlivňují rychlost nerekombinativní rekombinace.Povrchová rekombinace SRH se používá k modelování rekombinace usnadněné defekty na hranicích materiálů, včetně rozhraní mezi polovodičem a transportní vrstvou v solárních článcích, LED diodách a dalších vícevrstvých zařízeních. Je zvláště užitečná při studiu pasivace rozhraní, kde změny v hustotě povrchových defektů nebo v účinném průřezu zachycování ovlivňují rychlost nerekombinativní rekombinace.
6. Mobilita rozhraní6. Mobilita rozhraní
Sekce „Mobilita“ umožňuje nezávisle upravit mobilitu elektronů a děr na hranici materiálu, bez ohledu na vlastnosti objemového materiálu. To může představovat zvýšenou nebo potlačenou transportní schopnost na rozhraní, způsobenou strukturální nepravidelností, molekulární uspořádaností nebo energetickými bariérami, které nejsou v modelu driftu a difuze explicitně zohledněny.Sekce „Mobilita“ umožňuje nezávisle upravit mobilitu elektronů a děr na hranici materiálu, bez ohledu na vlastnosti objemového materiálu. To může představovat zvýšenou nebo potlačenou transportní schopnost na rozhraní, způsobenou strukturální nepravidelností, molekulární uspořádaností nebo energetickými bariérami, které nejsou v modelu driftu a difuze explicitně zohledněny.
Uvedené hodnoty pohyblivosti na rozhraní nahrazují běžné hodnoty pohyblivosti, které se používají v metodě drift-difuze:Uvedené hodnoty pohyblivosti na rozhraní nahrazují běžné hodnoty pohyblivosti, které se používají v metodě drift-difuze:
\[ \mu_{n,\mathrm{face}}=\mu_{n,\mathrm{int}}, \qquad \mu_{p,\mathrm{face}}=\mu_{p,\mathrm{int}}. \]Příslušné difuzní koeficienty jsou přepočítány pomocí stejného poměru:Příslušné difuzní koeficienty jsou přepočítány pomocí stejného poměru:
\[ D_{n,\mathrm{face}}^{new} = D_{n,\mathrm{face}}^{old} \frac{\mu_{n,\mathrm{int}}}{\mu_{n,\mathrm{face}}^{old}}, \qquad D_{p,\mathrm{face}}^{new} = D_{p,\mathrm{face}}^{old} \frac{\mu_{p,\mathrm{int}}}{\mu_{p,\mathrm{face}}^{old}}. \]Editor rozhraní nabízí dvě nezávislé možnosti pro úpravu nastavení pohybu:Editor rozhraní nabízí dvě nezávislé možnosti pro úpravu nastavení pohybu:
- Mobilita elektronů na rozhraní – umožňuje změnit hodnotu mobility elektronů. Pole „Mobilita elektronů“ určuje její hodnotu v jednotkách m2V-1s-1.Mobilita elektronů na rozhraní – umožňuje změnit hodnotu mobility elektronů. Pole „Mobilita elektronů“ určuje její hodnotu v jednotkách m2V-1s-1.
- Mobilita děr na rozhraní – umožňuje změnit hodnotu mobility děr. Pole „Mobilita děr“ udává její hodnotu v jednotkách m2V-1s-1.Mobilita děr na rozhraní – umožňuje změnit hodnotu mobility děr. Pole „Mobilita děr“ udává její hodnotu v jednotkách m2V-1s-1.
Pokud je deaktivována funkce potlačení, používá se obvyklá pohyblivost, při které se nosiče pohybuje kolem středů plošné mřížky. Nastavení hodnoty pohyblivosti aktivního rozhraní na nulu blokuje běžný drift a difuzi nosiče přes toto rozhraní. Ostatní aktivní mechanismy rozhraní, včetně tunelování a rekombinace přes rozhraní, mohou stále fungovat nezávisle.Pokud je deaktivována funkce potlačení, používá se obvyklá pohyblivost, při které se nosiče pohybuje kolem středů plošné mřížky. Nastavení hodnoty pohyblivosti aktivního rozhraní na nulu blokuje běžný drift a difuzi nosiče přes toto rozhraní. Ostatní aktivní mechanismy rozhraní, včetně tunelování a rekombinace přes rozhraní, mohou stále fungovat nezávisle.
7. Rekombinace na rozhraní mezi různými materiály.7. Rekombinace na rozhraní mezi různými materiály.
Část popisující rekombinaci na rozhraní poskytuje efektivní model tenké rekombinační vrstvy mezi dvěma polovodičovými oblastmi. To je zvláště užitečné pro tandemové solární články, kde se elektrony z jedné dílčí buňky musí rekombinovat s dírami z přilehlé dílčí buňky, aby se vytvořilo elektrické sériové spojení.Část popisující rekombinaci na rozhraní poskytuje efektivní model tenké rekombinační vrstvy mezi dvěma polovodičovými oblastmi. To je zvláště užitečné pro tandemové solární články, kde se elektrony z jedné dílčí buňky musí rekombinovat s dírami z přilehlé dílčí buňky, aby se vytvořilo elektrické sériové spojení.
Místo aby model explicitně řešil rekombinační vrstvu a její vnitřní pásovou strukturu, umožňuje, aby se nosiče náboje na protilehlých stranách rozhraní přímo rekombinovaly. K dispozici jsou dvě nezávislé směry rekombinace:Místo aby model explicitně řešil rekombinační vrstvu a její vnitřní pásovou strukturu, umožňuje, aby se nosiče náboje na protilehlých stranách rozhraní přímo rekombinovaly. K dispozici jsou dvě nezávislé směry rekombinace:
\[ R_{l2r} = K_{l2r} \left( n_Lp_R-n_L^{eq}p_R^{eq} \right) \] \[ R_{r2l} = K_{r2l} \left( n_Rp_L-n_R^{eq}p_L^{eq} \right) \]Zde označují \(n_L\), \(p_L\), \(n_R\) a \(p_R\) koncentrace nosičů v bezprostřední blízkosti rozhraní. Horní index \(eq\) označuje rovnovážné hodnoty. Koeficienty \(K_{l2r}\) a \(K_{r2l}\) mají jednotky m4s-1, což udává rekombinační toky v jednotkách m-2s-1. Rovnovážné členy zajišťují nulový čistý rekombinační tok v termodynamické rovnováze.Zde označují \(n_L\), \(p_L\), \(n_R\) a \(p_R\) koncentrace nosičů v bezprostřední blízkosti rozhraní. Horní index \(eq\) označuje rovnovážné hodnoty. Koeficienty \(K_{l2r}\) a \(K_{r2l}\) mají jednotky m4s-1, což udává rekombinační toky v jednotkách m-2s-1. Rovnovážné členy zajišťují nulový čistý rekombinační tok v termodynamické rovnováze.
Editor rozhraní nabízí čtyři ovládací prvky:Editor rozhraní nabízí čtyři ovládací prvky:
- Rekombinace zleva doprava – umožňuje rekombinaci mezi elektrony na levé straně a dírami na pravé straně.Rekombinace zleva doprava – umožňuje rekombinaci mezi elektrony na levé straně a dírami na pravé straně.
- Koeficient rekombinace zleva doprava – udává hodnotu \(K_{l2r}\) v jednotkách m4s-1.Koeficient rekombinace zleva doprava – udává hodnotu \(K_{l2r}\) v jednotkách m4s-1.
- Rekombinace zprava doleva – umožňuje rekombinaci mezi elektrony na pravé straně a dírami na levé straně.Rekombinace zprava doleva – umožňuje rekombinaci mezi elektrony na pravé straně a dírami na levé straně.
- Koeficient rekombinace zprava doleva – udává hodnotu \(K_{r2l}\) v jednotkách m4s-1.Koeficient rekombinace zprava doleva – udává hodnotu \(K_{r2l}\) v jednotkách m4s-1.
Obě směry lze aktivovat nezávisle na sobě, což umožňuje přizpůsobit proces rekombinace populacím nositelů na obou stranách spojení. Koeficienty určují intenzitu efektivní rekombinační dráhy.Obě směry lze aktivovat nezávisle na sobě, což umožňuje přizpůsobit proces rekombinace populacím nositelů na obou stranách spojení. Koeficienty určují intenzitu efektivní rekombinační dráhy.
U idealizovaného tandemového rekombinačního spoje lze obě pohyblivosti na rozhraní nastavit na nulu, čímž se potlačí běžný transport nosičů náboje mezi dílčími články. Rekombinace na rozhraní pak zajišťuje elektrické propojení, aniž by bylo nutné přidávat další elektricky aktivní rekombinační vrstvu.U idealizovaného tandemového rekombinačního spoje lze obě pohyblivosti na rozhraní nastavit na nulu, čímž se potlačí běžný transport nosičů náboje mezi dílčími články. Rekombinace na rozhraní pak zajišťuje elektrické propojení, aniž by bylo nutné přidávat další elektricky aktivní rekombinační vrstvu.