Editor vrstevEditor vrstev
1. Přehled1. Přehled
Téměř všechna optoelektronická zařízení, včetně solárních článků, OLED a OFET, jsou vyrobena z vrstev uspořádaných do sekvence. U anorganických zařízení se tyto vrstvy často vytvářejí metodami, jako je vakuové nanášení, zatímco u organických a hybridních zařízení se používají techniky, jako je nanášení vrstev rozstřikováním nebo tisk. V OghmaNano je tato vrstvená struktura znázorněna v editoru vrstev, který poskytuje rozhraní pro definování a úpravu epitaxe zařízení. Termín epitaxe pochází z anorganické polovodičové fyziky, ale v OghmaNano jednoduše označuje uspořádanou vrstvu, ze které se zařízení skládá.Téměř všechna optoelektronická zařízení, včetně solárních článků, OLED a OFET, jsou vyrobena z vrstev uspořádaných do sekvence. U anorganických zařízení se tyto vrstvy často vytvářejí metodami, jako je vakuové nanášení, zatímco u organických a hybridních zařízení se používají techniky, jako je nanášení vrstev rozstřikováním nebo tisk. V OghmaNano je tato vrstvená struktura znázorněna v editoru vrstev, který poskytuje rozhraní pro definování a úpravu epitaxe zařízení. Termín epitaxe pochází z anorganické polovodičové fyziky, ale v OghmaNano jednoduše označuje uspořádanou vrstvu, ze které se zařízení skládá.
2. Definování vrstvy2. Definování vrstvy
Editor vrstev zobrazuje zařízení jako tabulku vrstev. Každý řádek obsahuje:Editor vrstev zobrazuje zařízení jako tabulku vrstev. Každý řádek obsahuje:
- Název vrstvy – štítek, který se používá k identifikaci vrstvy.Název vrstvy – štítek, který se používá k identifikaci vrstvy.
- Tloušťka – fyzická tloušťka vrstvy.Tloušťka – fyzická tloušťka vrstvy.
- Optický materiál – záznam v databázi materiálů, který obsahuje údaje o indexu lomu a absorpci.Optický materiál – záznam v databázi materiálů, který obsahuje údaje o indexu lomu a absorpci.
- Typ vrstvy – zda se jedná o kontaktní vrstvu, elektricky aktivní vrstvu nebo vrstvu, která není elektricky aktivní.Typ vrstvy – zda se jedná o kontaktní vrstvu, elektricky aktivní vrstvu nebo vrstvu, která není elektricky aktivní.
- ID – v nejvzdálenější pravé kolonce se nachází jedinečné ID vrstvy (identifikátor objektu z JSON souboru projektu). Můžete tuto kolonu rozbalit a zobrazit tak celou hodnotu, kterou následně můžete zkopírovat. Používejte toto ID při psaní skriptů nebo při vyhledávání v JSON souboru, abyste jednoznačně odkazovali na konkrétní vrstvu – a to i v případě, že se její uživatelsky srozumitelný název změní.ID – v nejvzdálenější pravé kolonce se nachází jedinečné ID vrstvy (identifikátor objektu z JSON souboru projektu). Můžete tuto kolonu rozbalit a zobrazit tak celou hodnotu, kterou následně můžete zkopírovat. Používejte toto ID při psaní skriptů nebo při vyhledávání v JSON souboru, abyste jednoznačně odkazovali na konkrétní vrstvu – a to i v případě, že se její uživatelsky srozumitelný název změní.
3. Typy vrstev3. Typy vrstev
Každé vrstvě v zařízení musí být přiřazen typ vrstvy, který určuje, jak se s ní bude zacházet v rámci simulace. Existují tři možné typy:Každé vrstvě v zařízení musí být přiřazen typ vrstvy, který určuje, jak se s ní bude zacházet v rámci simulace. Existují tři možné typy:
- Kontakt – označuje elektrické kontakty na okrajích zařízení (obvykle na horní a dolní straně). Tyto kontakty slouží jako body, ze kterých se odebírá proud, a určují okrajové podmínky, které používá elektrický simulátor.Kontakt – označuje elektrické kontakty na okrajích zařízení (obvykle na horní a dolní straně). Tyto kontakty slouží jako body, ze kterých se odebírá proud, a určují okrajové podmínky, které používá elektrický simulátor.
- Aktivní – označuje polovodivou vrstvu, v níž jsou přítomny jak elektrony, tak díry, a v níž se řeší rovnice driftu a difuze a Poissonova rovnice. V této vrstvě dochází k transportu náboje, rekombinaci a generaci.Aktivní – označuje polovodivou vrstvu, v níž jsou přítomny jak elektrony, tak díry, a v níž se řeší rovnice driftu a difuze a Poissonova rovnice. V této vrstvě dochází k transportu náboje, rekombinaci a generaci.
- Ostatní – zahrnuje všechny zbývající vrstvy, jako jsou transportní vrstvy, vyrovnávací vrstvy nebo vrstvy pro zapouzdření. Tyto vrstvy budou zohledněny v optickém a tepelném modelu, ale nikoli v modelu pro simulaci driftu a difuze.Ostatní – zahrnuje všechny zbývající vrstvy, jako jsou transportní vrstvy, vyrovnávací vrstvy nebo vrstvy pro zapouzdření. Tyto vrstvy budou zohledněny v optickém a tepelném modelu, ale nikoli v modelu pro simulaci driftu a difuze.
Častou chybou je snaha řešit rovnice driftu a difuze v každé vrstvě zařízení. V praxi to ale není nutné: mnoho vrstev obsahuje pouze jeden typ nosiče náboje nebo má vysokou vodivost – například vrstvy pro transport děr (HTL) a vrstvy pro transport elektronů (ETL) v organických zařízeních –, takže v nich nedochází k rekombinaci elektronů a děr a k souvisejícím dynamickým procesům párů nábojů. Řešení rovnic driftu a difuze v takových oblastech zvyšuje výpočetní náročnost, aniž by to přineslo nějaké nové fyzikální poznatky. Používejte příznak „aktivní vrstva“ pouze v případech, kdy je nezbytné řešit spojené rovnice driftu a difuze a Poissonovu rovnici – například ve fotoaktivní vrstvě solární buňky, v kanálu organického tranzistoru (OFET) nebo v jakékoli oblasti, kde koexistují elektrony i díry a jejich transport/rekombinace musí být modelovány explicitně. Vrstvy, jako jsou HTL/ETL, vysoce vodivé vrstvy nebo kovové kontakty, by obvykle neměly být označovány jako aktivní, pokud nechcete studovat efekty, jako jsou S-křivky v charakteristikách proudu a napětí (JV) solárních článků.Častou chybou je snaha řešit rovnice driftu a difuze v každé vrstvě zařízení. V praxi to ale není nutné: mnoho vrstev obsahuje pouze jeden typ nosiče náboje nebo má vysokou vodivost – například vrstvy pro transport děr (HTL) a vrstvy pro transport elektronů (ETL) v organických zařízeních –, takže v nich nedochází k rekombinaci elektronů a děr a k souvisejícím dynamickým procesům párů nábojů. Řešení rovnic driftu a difuze v takových oblastech zvyšuje výpočetní náročnost, aniž by to přineslo nějaké nové fyzikální poznatky. Používejte příznak „aktivní vrstva“ pouze v případech, kdy je nezbytné řešit spojené rovnice driftu a difuze a Poissonovu rovnici – například ve fotoaktivní vrstvě solární buňky, v kanálu organického tranzistoru (OFET) nebo v jakékoli oblasti, kde koexistují elektrony i díry a jejich transport/rekombinace musí být modelovány explicitně. Vrstvy, jako jsou HTL/ETL, vysoce vodivé vrstvy nebo kovové kontakty, by obvykle neměly být označovány jako aktivní, pokud nechcete studovat efekty, jako jsou S-křivky v charakteristikách proudu a napětí (JV) solárních článků.