Desetipásmový model k·p pro zinkblend: zředěné nitridy.Desetipásmový model k·p pro zinkblend: zředěné nitridy.
Proč potřebujeme model s deseti pásmy?Proč potřebujeme model s deseti pásmy?
V osmipásmovém modelu zinkblendu popisujeme polovodič pomocí vodivostní orbitaly podobné orbitalu s a tří valenčních orbitalů podobných orbitalům p, přičemž pro každý z nich existují dva spinové stavy. Spojováním těchto stavů můžeme vypočítat vodivostní a valenční pásy, včetně efektů, které jednodušší model parabolického pásu nedokáže reprodukovat.V osmipásmovém modelu zinkblendu popisujeme polovodič pomocí vodivostní orbitaly podobné orbitalu s a tří valenčních orbitalů podobných orbitalům p, přičemž pro každý z nich existují dva spinové stavy. Spojováním těchto stavů můžeme vypočítat vodivostní a valenční pásy, včetně efektů, které jednodušší model parabolického pásu nedokáže reprodukovat.
U některých slitin je však i tento popis neúplný. Zvláště zajímavým příkladem je řídký nitrid, například GaAsN nebo GaInNAs: materiál, ve kterém je malá část atomů z páté skupiny periodické tabulky nahrazena dusíkem. Je pozoruhodné, že přidání relativně malého množství dusíku může výrazně snížit šířku zakázaného pásma, a to mnohem více, než bychom očekávali pouhým extrapolováním vlastností jednotlivých materiálů. Efektivní hmotnost elektronů se také může výrazně změnit.U některých slitin je však i tento popis neúplný. Zvláště zajímavým příkladem je řídký nitrid, například GaAsN nebo GaInNAs: materiál, ve kterém je malá část atomů z páté skupiny periodické tabulky nahrazena dusíkem. Je pozoruhodné, že přidání relativně malého množství dusíku může výrazně snížit šířku zakázaného pásma, a to mnohem více, než bychom očekávali pouhým extrapolováním vlastností jednotlivých materiálů. Efektivní hmotnost elektronů se také může výrazně změnit.
Důvodem je, že dusík nepůsobí jen mírné změny v existujících krystalických strukturách. Zavádí rezonanční elektronovou úroveň, která interaguje s vodivostní zónou hostitelského polovodiče. K popisu této interakce musíme do běžného modelu k·p přidat další stav odvozený od dusíku. Pokud zohledníme obě orientace spinu, přejdeme od osmi základních stavů na deset.Důvodem je, že dusík nepůsobí jen mírné změny v existujících krystalických strukturách. Zavádí rezonanční elektronovou úroveň, která interaguje s vodivostní zónou hostitelského polovodiče. K popisu této interakce musíme do běžného modelu k·p přidat další stav odvozený od dusíku. Pokud zohledníme obě orientace spinu, přejdeme od osmi základních stavů na deset.
Jaký vliv má dusík na vodivostní pás?Jaký vliv má dusík na vodivostní pás?
🧪 Vyzkoušejte to v OghmaNano: GaInNAs/GaAs ten-band k·p kvantově-jamkový tutoriál aplikuje model překrývání energetických pásem s nízkým obsahem dusíku, který je popsán na této stránce, pro výpočet lokalizovaných stavů, struktury energetických pásem a optických vlastností. Kompletní nabídku dostupných modelů naleznete v k·p model struktury energetických pásem, kvantově-jamkový a mobilní solver.🧪 Vyzkoušejte to v OghmaNano: GaInNAs/GaAs ten-band k·p kvantově-jamkový tutoriál aplikuje model překrývání energetických pásem s nízkým obsahem dusíku, který je popsán na této stránce, pro výpočet lokalizovaných stavů, struktury energetických pásem a optických vlastností. Kompletní nabídku dostupných modelů naleznete v k·p model struktury energetických pásem, kvantově-jamkový a mobilní solver.
Před přidáním dusíku zvažte vodivostní pás původního polovodičového materiálu. V jeho blízkosti, v okolí minima, jej můžeme s dostatečnou přesností popsat parabolou:Před přidáním dusíku zvažte vodivostní pás původního polovodičového materiálu. V jeho blízkosti, v okolí minima, jej můžeme s dostatečnou přesností popsat parabolou:
\[ E_c(k)=E_{c,0}+\frac{\hbar^2 k^2}{2m_c^{*}}. \] \[ E_c(k)=E_{c,0}+\frac{\hbar^2 k^2}{2m_c^{*}}. \]
Zde \(E_{c,0}\) označuje původní okraj vodivého pásu, zatímco \(k\) popisuje krystalový vlnový vektor elektronu. V modelu zředěných nitridů zavádí dusík také lokalizovanější elektronový stav při energii \(E_N\). Na rozdíl od rozprostřených stavů vodivého pásu má tento dusíkem odvozený energetický hlad pouze slabou disperzi v nejjednodušším modelu; na grafu závislosti energie na vlnovém vektoru si jej můžeme představit jako přibližně horizontální linii.Zde \(E_{c,0}\) označuje původní okraj vodivého pásu, zatímco \(k\) popisuje krystalový vlnový vektor elektronu. V modelu zředěných nitridů zavádí dusík také lokalizovanější elektronový stav při energii \(E_N\). Na rozdíl od rozprostřených stavů vodivého pásu má tento dusíkem odvozený energetický hlad pouze slabou disperzi v nejjednodušším modelu; na grafu závislosti energie na vlnovém vektoru si jej můžeme představit jako přibližně horizontální linii.
Pokud by tyto dva stavy vzájemně neovlivňovaly, jejich energie by se mohly jednoduše překrývat. Ale ve skutečnosti vzájemně působí. Když se vodivostní pás hostitelské látky přibližuje energetické hladině dusíku, oba stavy se mísí a jejich energie se vzájemně oddalují. Tento jev se nazývá antikřížení pásů (BAC).Pokud by tyto dva stavy vzájemně neovlivňovaly, jejich energie by se mohly jednoduše překrývat. Ale ve skutečnosti vzájemně působí. Když se vodivostní pás hostitelské látky přibližuje energetické hladině dusíku, oba stavy se mísí a jejich energie se vzájemně oddalují. Tento jev se nazývá antikřížení pásů (BAC).
Pochopení principu antikřížení.Pochopení principu antikřížení.
Můžeme porozumět základním fyzikálním principům, aniž bychom začínali s kompletním desetipásmovým Hamiltoniánem. Představme si, že máme pouze dva elektronové stavy: jeden patří k původní vodivé zóně hostitelské látky a má energii \(E_c\), druhý patří k dusíku a má energii \(E_N\). Jejich vzájemná interakce je popsána vazebnou energií \(V_N\).Můžeme porozumět základním fyzikálním principům, aniž bychom začínali s kompletním desetipásmovým Hamiltoniánem. Představme si, že máme pouze dva elektronové stavy: jeden patří k původní vodivé zóně hostitelské látky a má energii \(E_c\), druhý patří k dusíku a má energii \(E_N\). Jejich vzájemná interakce je popsána vazebnou energií \(V_N\).
Tento malý problém můžeme zapsat ve formě matice:Tento malý problém můžeme zapsat ve formě matice:
\[ \boxed{ H_{\mathrm{BAC}}= \begin{pmatrix} E_c & V_N \\ V_N & E_N \end{pmatrix} } \] \[ \boxed{ H_{\mathrm{BAC}}= \begin{pmatrix} E_c & V_N \\ V_N & E_N \end{pmatrix} } \]
Diagonální prvky představují energie, které by měly oba stavy, pokud by byly izolované. Nediagonální prvky popisují jejich vzájemné působení. Pokud \(V_N=0\) platí, jsou stavy nezávislé. Pokud je vazba nenulová, přípustné energie se získají nalezením vlastních čísel této matice.Diagonální prvky představují energie, které by měly oba stavy, pokud by byly izolované. Nediagonální prvky popisují jejich vzájemné působení. Pokud \(V_N=0\) platí, jsou stavy nezávislé. Pokud je vazba nenulová, přípustné energie se získají nalezením vlastních čísel této matice.
Zápis vlastní hodnotové rovnice ve tvaru \(\det(H_{\mathrm{BAC}}-EI)=0\) dává:Zápis vlastní hodnotové rovnice ve tvaru \(\det(H_{\mathrm{BAC}}-EI)=0\) dává:
\[ (E_c-E)(E_N-E)-V_N^2=0. \] \[ (E_c-E)(E_N-E)-V_N^2=0. \]
Toto je kvadratická rovnice, která popisuje energii. Její vyřešením získáme dvě řešení, která odpovídají dvěma novým, smíšeným elektronovým stavům:Toto je kvadratická rovnice, která popisuje energii. Její vyřešením získáme dvě řešení, která odpovídají dvěma novým, smíšeným elektronovým stavům:
\[ \boxed{ E_{\pm}=\frac{E_c+E_N}{2} \pm\frac{1}{2} \sqrt{(E_c-E_N)^2+4V_N^2} } \] \[ \boxed{ E_{\pm}=\frac{E_c+E_N}{2} \pm\frac{1}{2} \sqrt{(E_c-E_N)^2+4V_N^2} } \]
Člen obsahující druhou odmocninu je tím, co způsobuje vznik antikřížení. I když mají původní energetické hladiny přesně stejnou energii, nové dva stavy se nepřekrývají: zůstávají odděleny hodnotou \(2|V_N|\). Můžeme to přímo ověřit nastavením hodnoty \(E_c=E_N\) v uvedeném výrazu.Člen obsahující druhou odmocninu je tím, co způsobuje vznik antikřížení. I když mají původní energetické hladiny přesně stejnou energii, nové dva stavy se nepřekrývají: zůstávají odděleny hodnotou \(2|V_N|\). Můžeme to přímo ověřit nastavením hodnoty \(E_c=E_N\) v uvedeném výrazu.
OghmaNano diskretizuje směr růstu do prostorové mřížky a používá řídký algoritmus pro výpočet vlastních vektorů, aby našel požadované stavy. Pokud mřížka obsahuje \(N_z\) bodů, pak deset základních komponent dává matici o rozměru \(10N_z\). Zde \(N_z\) označuje počet bodů v prostorové mřížce; nesmí být zaměňováno se symbolem \(N\), který se používá k označení stavu odvozeného od dusíku. Kompletní výpočet pro GaInNAs/GaAs pomocí tohoto modelu je uveden v desetipásmový tutoriál o kvantové jámě z ředěného nitridu k·p.OghmaNano diskretizuje směr růstu do prostorové mřížky a používá řídký algoritmus pro výpočet vlastních vektorů, aby našel požadované stavy. Pokud mřížka obsahuje \(N_z\) bodů, pak deset základních komponent dává matici o rozměru \(10N_z\). Zde \(N_z\) označuje počet bodů v prostorové mřížce; nesmí být zaměňováno se symbolem \(N\), který se používá k označení stavu odvozeného od dusíku. Kompletní výpočet pro GaInNAs/GaAs pomocí tohoto modelu je uveden v desetipásmový tutoriál o kvantové jámě z ředěného nitridu k·p.
Proč se šířka zakázaného pásu zmenšuje?Proč se šířka zakázaného pásu zmenšuje?
Předpokládejme, že hladina dusíku se nachází nad původním minimem vodivostního pásu, jak je tomu v běžném modelu překrývání pásů při nízké koncentraci nitridů. Aktivace interakce posune dolní smíšený stav pod toto původní minimum. Okraj valenčního pásu v tomto modelu neprochází stejným překrýváním, takže energie, která odděluje nejnižší vodivý stav od valenčního pásu, se zmenší.Předpokládejme, že hladina dusíku se nachází nad původním minimem vodivostního pásu, jak je tomu v běžném modelu překrývání pásů při nízké koncentraci nitridů. Aktivace interakce posune dolní smíšený stav pod toto původní minimum. Okraj valenčního pásu v tomto modelu neprochází stejným překrýváním, takže energie, která odděluje nejnižší vodivý stav od valenčního pásu, se zmenší.
Posun vodivostního pásu není přímo úměrný nízké koncentraci dusíku. Závisí na síle vazby i na tom, jak blízko se úroveň energie dusíku nachází k základnímu pásu. Pro ilustraci tohoto jevu pomocí libovolných příkladů energií si představte:Posun vodivostního pásu není přímo úměrný nízké koncentraci dusíku. Závisí na síle vazby i na tom, jak blízko se úroveň energie dusíku nachází k základnímu pásu. Pro ilustraci tohoto jevu pomocí libovolných příkladů energií si představte:
\[ E_c=1.40\,\mathrm{eV},\qquad E_N=1.60\,\mathrm{eV},\qquad V_N=0.10\,\mathrm{eV}. \] \[ E_c=1.40\,\mathrm{eV},\qquad E_N=1.60\,\mathrm{eV},\qquad V_N=0.10\,\mathrm{eV}. \]
Pokud dosadíme tyto hodnoty do rovnice popisující antikřížení, získáme nižší větev přibližně o hodnotě \(1.359\,\mathrm{eV}\), namísto původní hodnoty \(1.40\,\mathrm{eV}\). V tomto ilustrativním příkladu interakce se stavem dusíku snížila vodivostní hranici přibližně o \(41\,\mathrm{meV}\). Čísla jsou zvolena tak, aby demonstrovala mechanismus, nikoli aby specifikovala parametry pro konkrétní slitinu.Pokud dosadíme tyto hodnoty do rovnice popisující antikřížení, získáme nižší větev přibližně o hodnotě \(1.359\,\mathrm{eV}\), namísto původní hodnoty \(1.40\,\mathrm{eV}\). V tomto ilustrativním příkladu interakce se stavem dusíku snížila vodivostní hranici přibližně o \(41\,\mathrm{meV}\). Čísla jsou zvolena tak, aby demonstrovala mechanismus, nikoli aby specifikovala parametry pro konkrétní slitinu.
Důležité je, že se mění i tvar vodivého pásu. V našem modelu se dvěma úrovněmi je \(E_c\) funkcí \(k\), takže obě nová řešení představují disperze \(E_-(k)\) a \(E_+(k)\). Dolní větev se může v blízkosti svého minima zploštit, což odpovídá větší efektivní hmotnosti elektronů. Tím pádem může stejná interakce vysvětlit jak snížení šířky pásu, tak i změnu zakřivení pásu.Důležité je, že se mění i tvar vodivého pásu. V našem modelu se dvěma úrovněmi je \(E_c\) funkcí \(k\), takže obě nová řešení představují disperze \(E_-(k)\) a \(E_+(k)\). Dolní větev se může v blízkosti svého minima zploštit, což odpovídá větší efektivní hmotnosti elektronů. Tím pádem může stejná interakce vysvětlit jak snížení šířky pásu, tak i změnu zakřivení pásu.
Jakým způsobem se koncentrace dusíku začleňuje do modelu?Jakým způsobem se koncentrace dusíku začleňuje do modelu?
Množství dusíku je důležité, protože s rostoucím podílem dusíku se zvyšuje počet stavů odvozených od dusíku, které mohou interagovat s rozšířenou vodivostní pásmem. Ve standardním modelu protínání pásem se efektivní vazba zapisuje takto:Množství dusíku je důležité, protože s rostoucím podílem dusíku se zvyšuje počet stavů odvozených od dusíku, které mohou interagovat s rozšířenou vodivostní pásmem. Ve standardním modelu protínání pásem se efektivní vazba zapisuje takto:
\[ \boxed{V_N=\beta_N\sqrt{x_N}} \] \[ \boxed{V_N=\beta_N\sqrt{x_N}} \]
Zde \(x_N\) představuje molární zlomek dusíku (například, pokud je obsah dusíku jeden procent, zadá se hodnota \(x_N=0.01\)), a \(\beta_N\) je vazebný parametr pro daný materiál. Závislost na druhé odmocnině odráží kolektivní vazbu mezi vodivým stavem hostitelské látky a řídkým rozložením atomů dusíku. Nejedná se o libovolné lineární posunutí okraje vodivého pásu.Zde \(x_N\) představuje molární zlomek dusíku (například, pokud je obsah dusíku jeden procent, zadá se hodnota \(x_N=0.01\)), a \(\beta_N\) je vazebný parametr pro daný materiál. Závislost na druhé odmocnině odráží kolektivní vazbu mezi vodivým stavem hostitelské látky a řídkým rozložením atomů dusíku. Nejedná se o libovolné lineární posunutí okraje vodivého pásu.
Pokud není přítomen dusík \(x_N=0\), vazba se ztrácí a obnovuje se původní popis systému bez vazby. Při přidávání dusíku se interakce zesiluje a obě smíšené větve se od sebe více vzdalují. Skutečné chování závisí také na poloze \(E_N\) vzhledem k vodivé zóně hostitelské látky, takže \(E_N\) i \(\beta_N\) jsou důležité materiálové parametry.Pokud není přítomen dusík \(x_N=0\), vazba se ztrácí a obnovuje se původní popis systému bez vazby. Při přidávání dusíku se interakce zesiluje a obě smíšené větve se od sebe více vzdalují. Skutečné chování závisí také na poloze \(E_N\) vzhledem k vodivé zóně hostitelské látky, takže \(E_N\) i \(\beta_N\) jsou důležité materiálové parametry.
Od modelu se dvěma stavy k plnému modelu s deseti pásmy.Od modelu se dvěma stavy k plnému modelu s deseti pásmy.
Nyní jsme pochopili princip antikřížení pomocí pouhých dvou stavů. Jak se to slučuje s osmistupňovým Hamiltoniánem zinkblendu, který byl představen na předchozí stránce?Nyní jsme pochopili princip antikřížení pomocí pouhých dvou stavů. Jak se to slučuje s osmistupňovým Hamiltoniánem zinkblendu, který byl představen na předchozí stránce?
Osmičlenný model již obsahuje orbital s-typu, který zajišťuje vodivost, a tři orbitaly p-typu, které se podílejí na valenční vazbě, přičemž každý z nich má dvě spinové orientace. Model s nízkým obsahem nitridu si ponechává těchto původních osm stavů a poté zavádí dva další základní stavy odvozené od dusíku, jeden pro každou spinovou orientaci:Osmičlenný model již obsahuje orbital s-typu, který zajišťuje vodivost, a tři orbitaly p-typu, které se podílejí na valenční vazbě, přičemž každý z nich má dvě spinové orientace. Model s nízkým obsahem nitridu si ponechává těchto původních osm stavů a poté zavádí dva další základní stavy odvozené od dusíku, jeden pro každou spinovou orientaci:
\[ \begin{aligned} \{&|S\uparrow\rangle,\ |S\downarrow\rangle,\\ &|X\uparrow\rangle,\ |Y\uparrow\rangle,\ |Z\uparrow\rangle,\\ &|X\downarrow\rangle,\ |Y\downarrow\rangle,\ |Z\downarrow\rangle,\\ &|N\uparrow\rangle,\ |N\downarrow\rangle\}. \end{aligned} \] \[ \begin{aligned} \{&|S\uparrow\rangle,\ |S\downarrow\rangle,\\ &|X\uparrow\rangle,\ |Y\uparrow\rangle,\ |Z\uparrow\rangle,\\ &|X\downarrow\rangle,\ |Y\downarrow\rangle,\ |Z\downarrow\rangle,\\ &|N\uparrow\rangle,\ |N\downarrow\rangle\}. \end{aligned} \]
Tyto stavy, které vznikají díky přítomnosti dusíku, představují efektivní model rezonančních úrovní slitiny. Neměly by být interpretovány jako snaha o sledování vlnové funkce kolem každého jednotlivého atomu dusíku v neuspořádaném krystalu.Tyto stavy, které vznikají díky přítomnosti dusíku, představují efektivní model rezonančních úrovní slitiny. Neměly by být interpretovány jako snaha o sledování vlnové funkce kolem každého jednotlivého atomu dusíku v neuspořádaném krystalu.
V běžné desetičlenné struktuře se dusík váže na vodivý stav podobný orbitalu s a má stejný spin. Jeho přímá vazba na valenční stavy podobné orbitalu p je v tomto modelu zanedbávána. Celou matici můžeme schematicky znázornit takto:V běžné desetičlenné struktuře se dusík váže na vodivý stav podobný orbitalu s a má stejný spin. Jeho přímá vazba na valenční stavy podobné orbitalu p je v tomto modelu zanedbávána. Celou matici můžeme schematicky znázornit takto:
\[ H_{10}= \begin{pmatrix} H_{8} & C_N\\ C_N^{\dagger} & E_N I_2 \end{pmatrix}, \] \[ H_{10}= \begin{pmatrix} H_{8} & C_N\\ C_N^{\dagger} & E_N I_2 \end{pmatrix}, \]
kde \(H_8\) je původní osmibandová Hamiltonova funkce pro strukturu zinku, \(I_2\) je identická matice o dvou stavech a \(C_N\) obsahuje vazbu mezi dusíkem a vodivostním pásem. V zadaném pořadí bází jsou jediné nenulové prvky matice \(C_N\) spojeny mezi \(|S\uparrow\rangle\) a \(|N\uparrow\rangle\) a mezi \(|S\downarrow\rangle\) a \(|N\downarrow\rangle\), přičemž každý z těchto prvků má vazebnou sílu \(V_N\).kde \(H_8\) je původní osmibandová Hamiltonova funkce pro strukturu zinku, \(I_2\) je identická matice o dvou stavech a \(C_N\) obsahuje vazbu mezi dusíkem a vodivostním pásem. V zadaném pořadí bází jsou jediné nenulové prvky matice \(C_N\) spojeny mezi \(|S\uparrow\rangle\) a \(|N\uparrow\rangle\) a mezi \(|S\downarrow\rangle\) a \(|N\downarrow\rangle\), přičemž každý z těchto prvků má vazebnou sílu \(V_N\).
Proto se tento model nazývá „desetipásmový“: jedná se o původní osmipásmový systém doplněný o dva stavy dusíku, které jsou rozlišeny podle spinu, nikoli o deset samostatných parabol, které jsou sečteny dohromady.Proto se tento model nazývá „desetipásmový“: jedná se o původní osmipásmový systém doplněný o dva stavy dusíku, které jsou rozlišeny podle spinu, nikoli o deset samostatných parabol, které jsou sečteny dohromady.
Jaké změny nastanou, když umístíme daný materiál do kvantové jámy?Jaké změny nastanou, když umístíme daný materiál do kvantové jámy?
Dosud jsme v naší diskusi popisovali energie slitiny jako funkci krystalického vlnového vektoru. V kvantové vrstvě musíme také zohlednit polovodičové vrstvy a potenciál omezující pohyb v směru kolmém na tyto vrstvy.Dosud jsme v naší diskusi popisovali energie slitiny jako funkci krystalického vlnového vektoru. V kvantové vrstvě musíme také zohlednit polovodičové vrstvy a potenciál omezující pohyb v směru kolmém na tyto vrstvy.
Stejně jako v parabolickém pásmovém tutoriálu definujeme \(z\) jako směr kolmý na vrstvy, zatímco elektron se stále může pohybovat rovnoběžně s nimi. Při výpočtech s více pásmy již není omezený stav popsán pouze jednou skalární vlnovou funkcí. Místo toho má pro každý stav v základním souboru obálkovou složku, včetně složek odvozených od dusíku.Stejně jako v parabolickém pásmovém tutoriálu definujeme \(z\) jako směr kolmý na vrstvy, zatímco elektron se stále může pohybovat rovnoběžně s nimi. Při výpočtech s více pásmy již není omezený stav popsán pouze jednou skalární vlnovou funkcí. Místo toho má pro každý stav v základním souboru obálkovou složku, včetně složek odvozených od dusíku.
V každém bodě určuje lokální materiál okraje energetických pásem, efektivní vazby, koncentraci dusíku \(E_N\) a podíl dusíku \(x_N\). Desetipásmový Hamiltonián popisuje, jak všechny složky interagují. Vyřešením výsledného problému vlastních čísel kvantové jámy získáme povolené energie a jejich kombinované vlnové funkce elektronů a děr.V každém bodě určuje lokální materiál okraje energetických pásem, efektivní vazby, koncentraci dusíku \(E_N\) a podíl dusíku \(x_N\). Desetipásmový Hamiltonián popisuje, jak všechny složky interagují. Vyřešením výsledného problému vlastních čísel kvantové jámy získáme povolené energie a jejich kombinované vlnové funkce elektronů a děr.
OghmaNano rozděluje směr růstu na prostorové body v mřížce a používá řídký algoritmus pro výpočet vlastních vektorů, aby našel požadované stavy. Pokud mřížka obsahuje \(N_z\) bodů, pak deset základních komponent vytváří matici o rozměru \(10N_z\). Zde \(N_z\) označuje počet prostorových bodů v mřížce; nesmí být zaměňováno se symbolem \(N\), který se používá k označení stavu odvozeného z dusíku.OghmaNano rozděluje směr růstu na prostorové body v mřížce a používá řídký algoritmus pro výpočet vlastních vektorů, aby našel požadované stavy. Pokud mřížka obsahuje \(N_z\) bodů, pak deset základních komponent vytváří matici o rozměru \(10N_z\). Zde \(N_z\) označuje počet prostorových bodů v mřížce; nesmí být zaměňováno se symbolem \(N\), který se používá k označení stavu odvozeného z dusíku.
Jedním z praktických důsledků jevu antikřížení je, že spodní hranice vodivého pásu již neodpovídá původní hodnotě \(E_c\). Spodní větev \(E_-\) poskytuje užitečný odhad posunuté hranice vodivého pásu při numerickém modelování lokalizovaných stavů.Jedním z praktických důsledků jevu antikřížení je, že spodní hranice vodivého pásu již neodpovídá původní hodnotě \(E_c\). Spodní větev \(E_-\) poskytuje užitečný odhad posunuté hranice vodivého pásu při numerickém modelování lokalizovaných stavů.
Co to znamená pro optické přechody?Co to znamená pro optické přechody?
Šířka zakázaného pásma není jedinou veličinou, která se mění. Protože samotné vlastní stavy jsou směsí charakteristických vlastností vodivostního pásu a dusíku, může se změnit i jejich interakce se světlem. Stav, který má převážně charakter vodivostního pásu hostitelské látky, nemusí mít stejné optické vazby jako stav se značným podílem dusíku.Šířka zakázaného pásma není jedinou veličinou, která se mění. Protože samotné vlastní stavy jsou směsí charakteristických vlastností vodivostního pásu a dusíku, může se změnit i jejich interakce se světlem. Stav, který má převážně charakter vodivostního pásu hostitelské látky, nemusí mít stejné optické vazby jako stav se značným podílem dusíku.
Dolní větev anti-křížení je obzvláště důležitá, protože se může stát stavem s nejnižší dostupnou vodivostí, čímž se mění přechodová energie mezi vodivým a valenčním pásmem. Její změněná disperze také ovlivňuje energie a počet stavů, které jsou k dispozici pro optické přechody. Společnost OghmaNano může využít výsledné vícerozměrné vlnové funkce v následujících výpočtech optických přechodů, spontánní emise a zesílení.Dolní větev anti-křížení je obzvláště důležitá, protože se může stát stavem s nejnižší dostupnou vodivostí, čímž se mění přechodová energie mezi vodivým a valenčním pásmem. Její změněná disperze také ovlivňuje energie a počet stavů, které jsou k dispozici pro optické přechody. Společnost OghmaNano může využít výsledné vícerozměrné vlnové funkce v následujících výpočtech optických přechodů, spontánní emise a zesílení.
Desetipásmový model BAC zachycuje vliv rezonančního stavu dusíku na strukturu vodivého pásu, nicméně stále se jedná o aproximaci. Neumožňuje určit přesné polohy jednotlivých atomů dusíkových příměsí a sám o sobě nepopisuje všechny optické a transportní jevy související s neuspořádaností, které se vyskytují ve skutečných slitinách s nízkým obsahem nitridů.Desetipásmový model BAC zachycuje vliv rezonančního stavu dusíku na strukturu vodivého pásu, nicméně stále se jedná o aproximaci. Neumožňuje určit přesné polohy jednotlivých atomů dusíkových příměsí a sám o sobě nepopisuje všechny optické a transportní jevy související s neuspořádaností, které se vyskytují ve skutečných slitinách s nízkým obsahem nitridů.