Nerovnovážné zachycování a rekombinace nosičů náboje pomocí rekombinačních center typu Shockley-Read-Hall.Nerovnovážné zachycování a rekombinace nosičů náboje pomocí rekombinačních center typu Shockley-Read-Hall.
1. Úvod1. Úvod
Mnoho studentů se s rekombinačním procesem Shockley–Read–Hall (SRH) poprvé setká v rámci přednášek z fyziky v bakalářském studiu. Často je tento proces uváděn jako mechanismus rekombinace mezi volným nositelem náboje a nositelem náboje uvězněným v defektu a lze jej shrnout pomocí následujícího známého a zjednodušeného vzorce:Mnoho studentů se s rekombinačním procesem Shockley–Read–Hall (SRH) poprvé setká v rámci přednášek z fyziky v bakalářském studiu. Často je tento proces uváděn jako mechanismus rekombinace mezi volným nositelem náboje a nositelem náboje uvězněným v defektu a lze jej shrnout pomocí následujícího známého a zjednodušeného vzorce:
\[R_{\mathrm{SRH}} = \frac{np - n_{i}^{2}} {\tau_{p}(n + n_{1}) + \tau_{n}(p + p_{1})} \] \[R_{\mathrm{SRH}} = \frac{np - n_{i}^{2}} {\tau_{p}(n + n_{1}) + \tau_{n}(p + p_{1})} \]
kde:
- \(\tau_{n}\) a \(\tau_{p}\) označují dobu života elektronů a děr, které se nacházejí v dané pasti.
- \(n_{1} = N_{C} \exp\!\big(-(E_{C} - E_{t})/k_{B}T\big)\) představuje efektivní elektronovou hustotu v okamžiku, kdy je past v rovnovážném stavu.
- \(p_{1} = N_{V} \exp\!\big(-(E_{t} - E_{V})/k_{B}T\big)\) označuje odpovídající hustotu děr.
- \(E_{t}\) označuje energetickou hladinu, ve které dochází k zachycování nosičů náboje, a \(n_{i}\) označuje vnitřní koncentraci nosičů náboje.
- \(\tau_{n}\) a \(\tau_{p}\) označují dobu života elektronů a děr, které se nacházejí v dané pasti.
- \(n_{1} = N_{C} \exp\!\big(-(E_{C} - E_{t})/k_{B}T\big)\) představuje efektivní elektronovou hustotu v okamžiku, kdy je past v rovnovážném stavu.
- \(p_{1} = N_{V} \exp\!\big(-(E_{t} - E_{V})/k_{B}T\big)\) označuje odpovídající hustotu děr.
- \(E_{t}\) označuje energetickou hladinu, ve které dochází k zachycování nosičů náboje, a \(n_{i}\) označuje vnitřní koncentraci nosičů náboje.
Tato rovnice byla poprvé odvozena v Shockley & Read, Physical Review 87, 835 (1952) a podrobněji je popsána v části Teorie SRH uživatelské příručky.Tato rovnice byla poprvé odvozena v Shockley & Read, Physical Review 87, 835 (1952) a podrobněji je popsána v části Teorie SRH uživatelské příručky.
Nicméně je důležité si uvědomit, že výše uvedená rovnice nepředstavuje kompletní popis. Tato zjednodušená forma vychází z původní analýzy Shockleyho–Reada–Halla a je založena na souboru zjednodušujících předpokladů:Nicméně je důležité si uvědomit, že výše uvedená rovnice nepředstavuje kompletní popis. Tato zjednodušená forma vychází z původní analýzy Shockleyho–Reada–Halla a je založena na souboru zjednodušujících předpokladů:
- Stacionární stav: předpokládá se, že počet částic v pasti se v čase nemění, takže rychlost zachycování a rychlost uvolňování jsou v rovnováze.Stacionární stav: předpokládá se, že počet částic v pasti se v čase nemění, takže rychlost zachycování a rychlost uvolňování jsou v rovnováze.
- Jediná úroveň pasti: rekombinace probíhá prostřednictvím jediné energeticky výrazné úrovně defektu, která se nachází na energii \(E_t\) v zakázaném pásu.Jediná úroveň pasti: rekombinace probíhá prostřednictvím jediné energeticky výrazné úrovně defektu, která se nachází na energii \(E_t\) v zakázaném pásu.
Tato východiska jsou zcela vyhovující pro materiály s jen několika nečistotami, kde rekombinace usnadněná pastmi hraje pouze menší roli a jediná diskrétní úroveň pastí poskytuje rozumný popis. Nicméně, jakmile se rekombinace podle Shockleyho–Reada–Halla stane dominantním procesem, což je často případ u neuspořádaných polovodičů, situace se mění. V takových systémech se pasti zřídka vyskytují na jediné energetické hladině, ale spíše tvoří široké rozložení stavů v zakázaném pásu, což znamená, že popis založený na hustotě stavů je vhodnější. Navíc velké množství obsazených pastí zavádí značné množství zachyceného náboje, který působí nejen jako rekombinační kanál, ale také jako zdroj nosičů, který mění elektrostatický potenciál v celém zařízení. To znamená, že obsazení pastí musí být řešeno v souladu s Poissonovou rovnicí, nikoli jako pasivní proces v pozadí. Kromě toho předpoklad stacionárního stavu znemožňuje popis dynamických procesů: v časově rozlišených experimentech nebo přechodových simulacích se obsazení pastí v čase mění a tato změna sama o sobě je zásadní pro dynamiku rekombinace. Z těchto důvodů, ačkoli kompaktní SRH vzorec je cenným výchozím bodem, musí být zobecněn pro materiály s vysokou hustotou pastí nebo v situacích, kdy jsou důležité nediskrétní dynamické procesy.Tato východiska jsou zcela vyhovující pro materiály s jen několika nečistotami, kde rekombinace usnadněná pastmi hraje pouze menší roli a jediná diskrétní úroveň pastí poskytuje rozumný popis. Nicméně, jakmile se rekombinace podle Shockleyho–Reada–Halla stane dominantním procesem, což je často případ u neuspořádaných polovodičů, situace se mění. V takových systémech se pasti zřídka vyskytují na jediné energetické hladině, ale spíše tvoří široké rozložení stavů v zakázaném pásu, což znamená, že popis založený na hustotě stavů je vhodnější. Navíc velké množství obsazených pastí zavádí značné množství zachyceného náboje, který působí nejen jako rekombinační kanál, ale také jako zdroj nosičů, který mění elektrostatický potenciál v celém zařízení. To znamená, že obsazení pastí musí být řešeno v souladu s Poissonovou rovnicí, nikoli jako pasivní proces v pozadí. Kromě toho předpoklad stacionárního stavu znemožňuje popis dynamických procesů: v časově rozlišených experimentech nebo přechodových simulacích se obsazení pastí v čase mění a tato změna sama o sobě je zásadní pro dynamiku rekombinace. Z těchto důvodů, ačkoli kompaktní SRH vzorec je cenným výchozím bodem, musí být zobecněn pro materiály s vysokou hustotou pastí nebo v situacích, kdy jsou důležité nediskrétní dynamické procesy.
Abychom plně porozuměli těmto rozdílům mezi formalismem Shockleyho–Readovy–Hallovy teorie v ustáleném stavu a širším přístupem, který je uveden v původní práci, a abychom je mohli správně zohlednit, musíme se hlouběji zabývat základní teorií.Abychom plně porozuměli těmto rozdílům mezi formalismem Shockleyho–Readovy–Hallovy teorie v ustáleném stavu a širším přístupem, který je uveden v původní práci, a abychom je mohli správně zohlednit, musíme se hlouběji zabývat základní teorií.
2. Pochopení dynamické rovnice pro výpočet míry SRH2. Pochopení dynamické rovnice pro výpočet míry SRH
Abychom skutečně pochopili, co znamená formalismus Shockleyho–Reada–Halla (SRH), musíme se pozorně podívat na to, jak jej původní autoři definovali. Udělali to tak, že napsali... rovnice rychlosti pro obsazení energetické hladiny v pasti uvnitř zakázaného pásu polovodiče. Tato rovnice je uvedena níže a je schematicky znázorněna v ??Popisuje, jak se mění počet nosičů v pasti v důsledku procesů zachycování a úniku. Abychom skutečně pochopili, co znamená formalismus Shockleyho–Reada–Halla (SRH), musíme se pozorně podívat na to, jak jej původní autoři definovali. Udělali to tak, že napsali... rovnice rychlosti pro obsazení energetické hladiny v pasti uvnitř zakázaného pásu polovodiče. Tato rovnice je uvedena níže a je schematicky znázorněna v ??Popisuje, jak se mění počet nosičů v pasti v důsledku procesů zachycování a úniku.
\[ \frac{dn_t}{dt} = r_{ec} - r_{ee} - r_{hc} + r_{he} \] \[ \frac{dn_t}{dt} = r_{ec} - r_{ee} - r_{hc} + r_{he} \]
V tomto výrazu odpovídají čtyři členy čtyřem možným tokům nosičů náboje, které souvisejí s elektronovou pastí. Člen \(r_{ec}\) představuje zachycení elektronů z volné populace elektronů do pasti, zatímco \(r_{ee}\) představuje emisi elektronů zpět do volného pásu. Podobně \(r_{hc}\) označuje rychlost zachycení děr do pasti a \(r_{he}\) označuje rychlost emise děr zpět do volné populace děr. Společně tyto procesy popisují podrobnou rovnováhu toku nosičů náboje do pasti a z pasti.V tomto výrazu odpovídají čtyři členy čtyřem možným tokům nosičů náboje, které souvisejí s elektronovou pastí. Člen \(r_{ec}\) představuje zachycení elektronů z volné populace elektronů do pasti, zatímco \(r_{ee}\) představuje emisi elektronů zpět do volného pásu. Podobně \(r_{hc}\) označuje rychlost zachycení děr do pasti a \(r_{he}\) označuje rychlost emise děr zpět do volné populace děr. Společně tyto procesy popisují podrobnou rovnováhu toku nosičů náboje do pasti a z pasti.
Je užitečné tyto příspěvky konceptuálně oddělit. Členy popisující zachycování a emisi elektronů (\(r_{ec}\), \(r_{ee}\)) popisují čisté zachycování náboje, jak by se dalo očekávat u pastí, které uchovávají elektrony. Členy popisující zachycování a emisi děr (\(r_{hc}\), \(r_{he}\)) popisují rekombinaci, protože představují anihilaci nebo opětovné vytvoření zachyceného náboje interakcí s volnými děrami. Klíčovým bodem je, že samotná past ve skutečnosti obsahuje náboj – není to jen matematický „pohlcovač“ pro rekombinaci, ale skutečné úložiště nosičů, které je třeba zohlednit při modelování jak rekombinace, tak elektrostatiky zařízení.Je užitečné tyto příspěvky konceptuálně oddělit. Členy popisující zachycování a emisi elektronů (\(r_{ec}\), \(r_{ee}\)) popisují čisté zachycování náboje, jak by se dalo očekávat u pastí, které uchovávají elektrony. Členy popisující zachycování a emisi děr (\(r_{hc}\), \(r_{he}\)) popisují rekombinaci, protože představují anihilaci nebo opětovné vytvoření zachyceného náboje interakcí s volnými děrami. Klíčovým bodem je, že samotná past ve skutečnosti obsahuje náboj – není to jen matematický „pohlcovač“ pro rekombinaci, ale skutečné úložiště nosičů, které je třeba zohlednit při modelování jak rekombinace, tak elektrostatiky zařízení.
2. Pravděpodobnost úniku versus pravděpodobnost dopadení.2. Pravděpodobnost úniku versus pravděpodobnost dopadení.
Míra zachycování a úniku nosičů náboje, které interagují s pastí, je shrnuta v tabulce níže, zatímco odpovídající pravděpodobnosti úniku jsou uvedeny v následujících rovnicích. Klíčovým prvkem teorie Shockleyho–Reada–Halla je silná závislost pravděpodobnosti úniku na energetické hloubce pasti. Nosiče náboje zachycené blízko okraje energetického pásu mohou relativně snadno uniknout, zatímco nosiče v hlubších pastích mají mnohem nižší pravděpodobnost emise. Toto chování se přímo odráží v exponenciálních členech výrazů pro pravděpodobnost úniku. Naopak, pravděpodobnost zachycení nosiče náboje do pasti nezávisí na hloubce pasti; závisí pouze na tom, zda je past prázdná nebo obsazená. Prázdná past má vysokou pravděpodobnost zachycení přibližujícího se nosiče náboje, zatímco plně obsazená past nemůže zachytit další nosiče. Při pohledu na Tabulka 9.1 lze vidět, že tyto principy jsou matematicky vyjádřeny v míře zachycování a úniku. Společně popisují systém, ve kterém nosiče náboje snadno padají do pastí, čím hlouběji jsou pasti energeticky, tím obtížnější je jejich únik, a ve kterém mohou být zachyceny jak elektrony, tak díry. Jakmile oba druhy obsadí stejnou past, přirozeně dochází k rekombinaci.Míra zachycování a úniku nosičů náboje, které interagují s pastí, je shrnuta v tabulce níže, zatímco odpovídající pravděpodobnosti úniku jsou uvedeny v následujících rovnicích. Klíčovým prvkem teorie Shockleyho–Reada–Halla je silná závislost pravděpodobnosti úniku na energetické hloubce pasti. Nosiče náboje zachycené blízko okraje energetického pásu mohou relativně snadno uniknout, zatímco nosiče v hlubších pastích mají mnohem nižší pravděpodobnost emise. Toto chování se přímo odráží v exponenciálních členech výrazů pro pravděpodobnost úniku. Naopak, pravděpodobnost zachycení nosiče náboje do pasti nezávisí na hloubce pasti; závisí pouze na tom, zda je past prázdná nebo obsazená. Prázdná past má vysokou pravděpodobnost zachycení přibližujícího se nosiče náboje, zatímco plně obsazená past nemůže zachytit další nosiče. Při pohledu na Tabulka 9.1 lze vidět, že tyto principy jsou matematicky vyjádřeny v míře zachycování a úniku. Společně popisují systém, ve kterém nosiče náboje snadno padají do pastí, čím hlouběji jsou pasti energeticky, tím obtížnější je jejich únik, a ve kterém mohou být zachyceny jak elektrony, tak díry. Jakmile oba druhy obsadí stejnou past, přirozeně dochází k rekombinaci.
| MechanismusMechanismus | SymbolSymbol | VýrazVýraz |
|---|---|---|
| Rychlost zachycování elektronůRychlost zachycování elektronů | \(r_{ec}\)\(r_{ec}\) | \(n v_{th} \sigma_{n} N_{t} (1-f)\)\(n v_{th} \sigma_{n} N_{t} (1-f)\) |
| Rychlost úniku elektronůRychlost úniku elektronů | \(r_{ee}\)\(r_{ee}\) | \(e_{n} N_{t} f\)\(e_{n} N_{t} f\) |
| Míra úspěšnosti při zachycování děr.Míra úspěšnosti při zachycování děr. | \(r_{hc}\)\(r_{hc}\) | \(p v_{th} \sigma_{p} N_{t} f\)\(p v_{th} \sigma_{p} N_{t} f\) |
| Míra úniku díryMíra úniku díry | \(r_{he}\)\(r_{he}\) | \(e_{p} N_{t} (1-f)\)\(e_{p} N_{t} (1-f)\) |
Pravděpodobnosti úniku jsou dány následujícími vzorci:Pravděpodobnosti úniku jsou dány následujícími vzorci:
\[\label{eq:taile} e_n=v_{th}\sigma_{n} N_{c} exp \left ( \frac{E_t-E_c}{kT}\right )\]\[\label{eq:taile} e_n=v_{th}\sigma_{n} N_{c} exp \left ( \frac{E_t-E_c}{kT}\right )\]
aa
\[ e_p = v_{th} \sigma_{p} N_{v} \exp\!\left( \frac{E_{v} - E_{t}}{kT} \right) \] \[ e_p = v_{th} \sigma_{p} N_{v} \exp\!\left( \frac{E_{v} - E_{t}}{kT} \right) \]
The occupation function is given by the equation, \[f(E_{t},F_{t})=\frac{1}{e^{\frac{E_{t}-F_{t}}{kT}}+1}\] Where, \(E_{t}\) is the trap level, and \(F_{t}\) is the Fermi-Level of the trap.
3. Od jedné zranitelnosti k útoku typu DoS.3. Od jedné zranitelnosti k útoku typu DoS.
Až do tohoto bodu a jak je znázorněno v Obr. 9.1, jsme se zabývali chováním jediné energetické hladiny pasti („fialová past“). V reálných neuspořádaných polovodičích však rekombinace zřídka probíhá převážně v jednom diskrétním stavu. Místo toho existuje rozložení energetických hladin pastí, které se rozprostírá v zakázaném pásu od okrajů vodivého a valenčního pásu. To znamená, že musíme popsat nejen elektronové pasti, ale také dírové pasti a jejich příslušné koncentrace v závislosti na energii.Až do tohoto bodu a jak je znázorněno v Obr. 9.1, jsme se zabývali chováním jediné energetické hladiny pasti („fialová past“). V reálných neuspořádaných polovodičích však rekombinace zřídka probíhá převážně v jednom diskrétním stavu. Místo toho existuje rozložení energetických hladin pastí, které se rozprostírá v zakázaném pásu od okrajů vodivého a valenčního pásu. To znamená, že musíme popsat nejen elektronové pasti, ale také dírové pasti a jejich příslušné koncentrace v závislosti na energii.
K dosažení tohoto cíle se hustota pastí popisuje pomocí funkce hustoty stavů \(\rho(E)\), kterou lze nastavit na libovolný analytický tvar, který odpovídá studovanému materiálu. V tomto příkladu používáme exponenciální rozdělení stavů pastí:K dosažení tohoto cíle se hustota pastí popisuje pomocí funkce hustoty stavů \(\rho(E)\), kterou lze nastavit na libovolný analytický tvar, který odpovídá studovanému materiálu. V tomto příkladu používáme exponenciální rozdělení stavů pastí:
\[ \rho^{e/h}(E) = N^{e/h} \exp\!\left( \frac{E}{E_{u}^{e/h}} \right), \] \[ \rho^{e/h}(E) = N^{e/h} \exp\!\left( \frac{E}{E_{u}^{e/h}} \right), \]
kde \(N^{e/h}\) je hustota stavů na okraji energetického pásu (LUMO nebo HOMO) vyjádřená v jednotkách stavů na elektronvolt, a \(E_{u}^{e/h}\) je charakteristická energie odpovídající sklonu exponenciálního úseku. Efektivní hustota pastí spojená se specifickou energetickou hladinou se poté získá průměrováním v energetickém intervalu \(\Delta E\), který představuje past:kde \(N^{e/h}\) je hustota stavů na okraji energetického pásu (LUMO nebo HOMO) vyjádřená v jednotkách stavů na elektronvolt, a \(E_{u}^{e/h}\) je charakteristická energie odpovídající sklonu exponenciálního úseku. Efektivní hustota pastí spojená se specifickou energetickou hladinou se poté získá průměrováním v energetickém intervalu \(\Delta E\), který představuje past:
\[ N_{t}(E) = \frac{ \int_{E - \Delta E / 2}^{E + \Delta E / 2} \rho^{e}(E)\, dE }{ \Delta E }. \] \[ N_{t}(E) = \frac{ \int_{E - \Delta E / 2}^{E + \Delta E / 2} \rho^{e}(E)\, dE }{ \Delta E }. \]
V praxi model diskretizuje rozložení na konečný počet energetických hladin, v nichž se mohou hromadit náboje. Pro každou energetickou hladinu sestavíme samostatnou rovnici pro rychlost změny, jak bylo popsáno výše, a přiřadíme jí odpovídající hustotu \(N_t\). Obvykle se používá mezi třemi a dvaceti energetickými hladinami, a to jak v oblasti vodivostního pásu, tak i ve valenčním pásu, přičemž každá z nich může akumulovat náboj. Celkový akumulovaný náboj je pak v rámci soběstačného výpočtu propojen s Poissonovou rovnicí, čímž se zajistí, že elektrostatický profil zařízení zohledňuje obsazenost energetických hladin.V praxi model diskretizuje rozložení na konečný počet energetických hladin, v nichž se mohou hromadit náboje. Pro každou energetickou hladinu sestavíme samostatnou rovnici pro rychlost změny, jak bylo popsáno výše, a přiřadíme jí odpovídající hustotu \(N_t\). Obvykle se používá mezi třemi a dvaceti energetickými hladinami, a to jak v oblasti vodivostního pásu, tak i ve valenčním pásu, přičemž každá z nich může akumulovat náboj. Celkový akumulovaný náboj je pak v rámci soběstačného výpočtu propojen s Poissonovou rovnicí, čímž se zajistí, že elektrostatický profil zařízení zohledňuje obsazenost energetických hladin.
A nakonec se členy popisující rekombinaci za pomoci defektů explicitně objevují v rovnicích popisujících kontinuitu nositelů náboje. Například rekombinační rychlost podle modelu Shockleyho–Reada–Halla je zapsána takto:A nakonec se členy popisující rekombinaci za pomoci defektů explicitně objevují v rovnicích popisujících kontinuitu nositelů náboje. Například rekombinační rychlost podle modelu Shockleyho–Reada–Halla je zapsána takto:
\[ R_{\mathrm{SRH}} = r_{hc} - r_{he} \;=\; r_{ec} - r_{ee}, \] \[ R_{\mathrm{SRH}} = r_{hc} - r_{he} \;=\; r_{ec} - r_{ee}, \]
tímto způsobem se přímo propojí rychlosti zachycování a uvolňování elektronů a děr s rovnováhou nosičů náboje ve vodivém a valenčním pásu. Díky tomu jsou procesy zachycování i rekombinace popsány na stejné úrovni a jejich vliv je přirozeně zahrnut do rovnic kontinuity a Poissonovy rovnice, které určují funkci zařízení.tímto způsobem se přímo propojí rychlosti zachycování a uvolňování elektronů a děr s rovnováhou nosičů náboje ve vodivém a valenčním pásu. Díky tomu jsou procesy zachycování i rekombinace popsány na stejné úrovni a jejich vliv je přirozeně zahrnut do rovnic kontinuity a Poissonovy rovnice, které určují funkci zařízení.
Konečný výsledek.Konečný výsledek.
Řešení kompletního souboru rovnic Shockley–Read–Hall v energetickém i prostorové dimenzi v celém zařízení vede k tomu, že můžeme popsat, kde se nachází náboj, a to nejen z hlediska polohy, ale také z hlediska energie. To nám umožňuje zachytit dynamiku náboje, která převládá ve vysoce neuspořádaných materiálech. Příklad je uveden v ??, kde simulujeme křivku J–V za podmínek bez osvětlení, přičemž aplikované napětí se zvyšuje od 0 V. S rostoucím napětím jsou nosiče náboje vháněny do kontaktu a postupně zaplňují pasti. Tyto zachycené náboje fungují současně jako rekombinační centra a jako zdroje prostorového náboje, které mění elektrostatický potenciál v celém zařízení. Pokud nebudou tyto efekty zahrnuty, bude jakákoli simulace zařízení neúplná a pravděpodobně nepřesná. Podrobnější diskusi o tom, proč je nutné zahrnout pasti do takových modelů, naleznete v tato část.Řešení kompletního souboru rovnic Shockley–Read–Hall v energetickém i prostorové dimenzi v celém zařízení vede k tomu, že můžeme popsat, kde se nachází náboj, a to nejen z hlediska polohy, ale také z hlediska energie. To nám umožňuje zachytit dynamiku náboje, která převládá ve vysoce neuspořádaných materiálech. Příklad je uveden v ??, kde simulujeme křivku J–V za podmínek bez osvětlení, přičemž aplikované napětí se zvyšuje od 0 V. S rostoucím napětím jsou nosiče náboje vháněny do kontaktu a postupně zaplňují pasti. Tyto zachycené náboje fungují současně jako rekombinační centra a jako zdroje prostorového náboje, které mění elektrostatický potenciál v celém zařízení. Pokud nebudou tyto efekty zahrnuty, bude jakákoli simulace zařízení neúplná a pravděpodobně nepřesná. Podrobnější diskusi o tom, proč je nutné zahrnout pasti do takových modelů, naleznete v tato část.
👉 Další krok: Nyní pokračujte k Analytickému výpočtu ustáleného stavu rekombinace SRH.👉 Další krok: Nyní pokračujte k Analytickému výpočtu ustáleného stavu rekombinace SRH.